Jednorožci

27. srpna 2008 v 8:49 | Triany |  Magická svoření

Kdesi v lesích, v okolí Jekatěrinburgu...

Vzduch byl průzračný jak pramen z horského potůčku. Drobný vánek rozčeřil listoví břízek a poodkryl pátravé oči lovkyně. Naginata si olízla tenké rty a přihladila navyklým pohybem pramen vlasů kolem špičatých uší. Ty uši neklamně prozrazovaly elfský původ své majitelky. Ochranné runy, které měla vytetované v pruhu na lícních kostech pak zase poukazovaly na spřízněnost s klanem lasičky bratrstva temné stezky.

Naginata poposedla, všechny instinkty jí napovídaly, že kořist na kterou tak dlouho čekala, se blíží. Plynulým pohybem zvedla luk a vytáhla z toulce šíp. Jeden zásah a je z ní boháč. Alchymista i mág z města se o slzy a krev jednorožce poperou, je to důležitá přísada většiny magických lektvarů. Roh tohoto bájného tvora si zase zamluvil řezbář, protože každý ví, že pohár z rohu jednorožce má dar odhalit otrávené pití. Ale to nejlepší z jednorožce, to Naginata věděla, jistě zůstane jen jí a jejím nejbližším. Žíně z jednorožce byly mezi elfím lidem legendární. Kdo je napnul na luk, nechybil nikdy cíle a jeho spíže byly vždy plné.

Křoviska na druhém okraji mýtiny se zachvěly a Naginata slyšela klapot kopýtek, jednorožec se blížil. Naginata napnula luk a založila šíp. Čekala. Uplynula chvilka a hrot šípu se ani nezachvěl. Klapání kopyt utichlo, ozvalo se zafrkání, jednorožec větřil. Kapka potu stekla lovkyni do očí, ale hrot šípu stále vyčkával bez pohybu. Z křoví se ozvalo výsměšné zařehtání a zvuk kopyt se rychle začal vzdalovat. Naginata vztekle praštila drahým lukem do trávy. Noc vášní v skřetím táboře jí stála víc než jen ztracenou
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Callisto/Rynn Callisto/Rynn | Web | 16. září 2008 v 16:38 | Reagovat

nej

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama