Červenec 2009

Keltský Kruh Mrtvích

21. července 2009 v 19:44 | Triany |  Tajemno
Vycházejíce z víry v nesmrtelnost duše, dívali se Keltové na své mrtvé jako na živé, kteří jen odešli ze světa lidí. Podle písemných a archeologických pramenů zaujímali zesnulí v jejich představách široký prostor.
Pokud lidé chtěli s mrtvými vycházet, musela být respektována přísná rituální pravidla, zvyky a obyčeje, a to jak o samainu, co se celého kolektivu týče, tak v každém případě smrti, co se týče jednotlivce.
V Irsku se v rámci kultu předků shromažďovaly na jedné straně kmeny kolem pohřební mohyly prastarých mateřských bohyní typu Carman, Tailtiu nebo Temair o velkých svátcích ročních období anebo vzpomínkových oslavách. Tato shromáždění se těšila přízni velkých zvěčnělých, což zase živým zajišťovalo podklady k životu. Z druhé strany otec kmene, jeho první mrtvý, zval své potomky k hostině Jiného světa do svého příbytku.
Bohové, víly, elfové, všechno, co už nepatřilo ke světu lidí, tedy také zemřelí, obývali sídy, v mnoha případech znovu obsazené megalitické hroby .
Hrdinové a jejich manželky, jako například Cúchulainn a Emer, jsou v pověstech pochováváni do velikých pahorků z hlíny nebo kamení, tzv. "cairn".
První křesťané bděli při svíčkách u mrtvých jeden nebo více dní, což se v irském wake udrželo až do našeho století, avšak v jeho rámci se po oželení zemřelého při alkoholu a nevázaných hrách tak řádilo, že se církev vždy znovu pokoušela zasáhnout. Velmi pravděpodobně jde o návrat k pohanskému zvyku, stejně jako v případě pohřební hostiny, která udržuje životní síly pozůstalých a zvyšuje pocit sounáležitosti lidí.
Když se král Éochaid loučí se svou chotí Étain, nařizuje jí, aby pečovala o jeho bratra, který z lásky ke švagrové na smrt onemocněl, a pokud skoná, aby se postarala o přípravu jeho hrobu, o žalozpěvy a usmrcení jeho dobytka. U tohoto posledního úkolu není zřejmé, zda se jedná o přípravy k pohřební hostině nebo o zbytky zvyku, který popisuje Caesar a Berner Scholien, podle něhož když zemře galský kníže, jsou spolu s ním zpopelněni i jeho otroci, domácí zařízení a zvířata. Jak zaznamenal básník J. M. Synge, bylo možno na odlehlých místech, jako jsou Aranské ostrovy v Galwayské zátoce, do našeho století slyšet rituální žalozpěv za mrtvé, tzv. "caoin". V pověstech je tento žalozpěv přerušován chvalozpěvy na zemřelého a nezřídka pronášejí manželky nebo milenky strhující elegie na mrtvé hrdiny, než samy se zlomeným srdcem skonají.
P. W. Joyce se zmiňuje o všeobecném předkřesťanském zvyku nosit nebožtíka ke hrobu pokrytého zeleným listím, především březovými větvemi. V Anglii a na kontinentu byly zaznamenány případy, kdy v hrobech mezi urnami nebo jako podklad byly nalezeny lískové větve a listy. Ještě před nedávnem bývaly v Irsku a Skotsku dřevěné máry po použití důkladně rozbity, aby víly nemohly tropit s mrtvými žádné nepřístojnosti. Takové záměrně zničené máry byly nalezeny i v keltských hrobech na pevnině.
V Irsku hrdinů bylo zvykem potvrzovaným archeologií pochovávat mrtvé vleže na zádech nebo ve vzpřímené poloze. Nejznámějším případem je král Laogaire, který ještě v dobách sv. Patrika trval na tom, aby ho na Taře uložili do valu stojícího, s tváří obrácenou k leinsterským nepřátelům.
Popelnice se zbytky žehu dokazují, že v Irsku se mrtvoly také spalovaly, avšak v pověstech o tom nenajdeme zmínku, snad vzhledem ke křesťanské cenzuře.
Pevninští Keltové znali též pohřbívání do mohyl, přičemž o velikosti a výšce mohyly rozhodovalo společenské postavení zemřelého, jakož i v plochých hrobech. Pohřby nebožtíků z doby halštatské vystřídalo v laténské době na většině keltského území zpopelňování, snad vzhledem k hojnějším kontaktům se středomořským světem.
Při obou typech pohřbů dostával zemřelý s sebou ty předměty, které byly pro něho společensky typické - muži zejména zbraně, ženy ozdoby - podle postavení také celé sady nádobí, džbány, konvice, kotle, nádherně zpracované misky.
Zvlášť přepychově vyzdobené hroby, jako například z Hochdorfu, Reinheimu, Vixu, jsou označovány za "hroby knížecí". V pozdní halštatské době obsahují zpravidla čtyřkolový, v raně laténské době dvoukolový vůz, kola nebo přinejmenším zákolník.
Zesnulý dostal s sebou zásoby, buď na cestu do Jiného světa, nebo - jako například v Hochdorfu - na popíjení a hostinu v Jiném světě. Mohl to být chléb, obilí, zelenina, ovoce, ale nejčastěji se na zvířecích kostech dají rozeznat zbytky masa. Nejoblíbenější byla vepřová pečeně, ovar, přední i zadní šunka a pak maso hovězí. Často se nacházely také ořechy, především lískové. Mezi kostmi často ležel železný dranžírovací nůž.
Za určitých okolností však byla víra v tyto "živé mrtvé", kteří byli lidem tak blízko, také na obtíž. Jak velká obtíž to byla, dosvědčují názorně amulety.
Zdroj:darkprincess.blog.cz

Xena a Hercules

16. července 2009 v 11:40 | Triany |  Xena Warrior Princess


Xena - Obrázky

16. července 2009 v 11:33 | Triany |  Xena Warrior Princess



Věštění ve snu

11. července 2009 v 16:44 | Triany |  Věštění
Pořiď si kořen puškvorce a na dvě hodiny ho vlož do teplého slunečnicového oleje. Nádobu dobře uzavři a umísti na sluneční světlo. Kolem nádoby rozlož listy máty peprné a posyp je solí, kterou smícháš se zeminou. Tu si musíš vzít z kraje lesa.
Po dvou hodinách silně foukni do kruhu a nádobu otevři. I do ní třikrát foukni, třikrát ukazovákem pravé ruky zamíchej olej a před spaním si olejem natři kůži na zápěstích. Nádobu s olejem odlož do tmy a chledu.

Fantasy

6. července 2009 v 16:00 | Triany |  Tajemno

Fantasy.jpg Fantasy image by TienTien2
fantasy-4.jpg fantasy image by WhiteEaglesNest

Rytuáli s Kameny

3. července 2009 v 9:30 | Triany |  Lektvary a Kouzla
SNOVÁ CESTA :
Vezměte si před usnutím čirý krystal do levé ruky a poproste ho, aby vám na vašich snových cestách pomáhal, zavedl vás na příjemná místa a nakonec vám umožnil, abyste si sen pamatovali. Usněte pak s krystalem v levé ruce. Sny budou přítomější a když se probuíte budete si je pamatovat. Nejlépe si je hned zapište.
UDRŽOVÁNÍ ZDRAVÍ :
Vezměte svůj krystal na klidné místo. SEdněte si na zem a držte ho v obou rukou. Soustřeďte se na své zdraví. Pak do krystalu foukněte, přidržte levou rukou na těle, místě které je nemocné. Soustře´dte se a jasným hlasem zvolejte směrem nahoru: "Léčivé síly universa, ať zůstanu zdravá (nebo a´t se uzdravím)".
OČIŠTĚNÍ AURY :
Pokud jste byli na nepříjemných místech nebo v nedefinovaných davech lidí, očistěte své tělo krystalem čerstvě nabitým sluneční energií nebo očištěný. Přejíždějte jím po těle od hlavy až k patě, ve vzdálenosti několika cm od kůže. Soustřeďte se na odsávání negativní energie. nakonec otřete krystal solí a pak opláchněte.
PŘI VELKÝCH RITUÁLECH :
Když celebrujte planetární rituály, můžete na oltář pokládat svůj oblíbený kámen - zejména u slunečního a Dianina rituálu. Během meditace ho na několik minut vezměte a podržte si ho na čele, to zesiluje kontakt, který jste utvořili. Čas od času byste měli vzít kámen, který je příslušné planetě přiřazen.
STRUKTUROVÁNÍ PROBLÉMŮ :
Vezměte čirý krystal do levé ruky a záhnědu do pravé. meditujte o svých problémech. Krystal zesiluje vynášení problému na povrch, záhněda je urovnání a vstřebává.

zdroj:darkprincess.blog.cz

Krásný

3. července 2009 v 9:28 | Triany

Původ Démonů

2. července 2009 v 11:36 | Triany |  Temnota a Zlo
Označení démon pochází z řeckého slova ,,diamon",což znamená bůh.Tyto bytosti jsou velmi mocné a mají určitou spojitost s osudem.Původně byl démon považován jako ochránce spravedlnosti a vyplnění osudu.Teprve v křesťanství byl spojován s ďáblem,protože sváděl člověka z jeho cesty za světlem.To byla jen jedna ze strategií,která měla donutit pohanský lid k tomu,aby opustil své staré bohy.Postupem času měli démoni jen jeden úkol,a to,aby svedli člověka na scestí.To však byly jen vizuální představy,protože démon se člověku zjevoval jen v zrcadle.